Charakteristika počasí na Jadranu v Chorvatsku

 

Klimatické podmínky na Jadranu

Typické větry pro východní Jadranské moře

Tabulky teplotních hodnot na Jadranu

Jaderské (Jadranské) moře

 

Klimatické podmínky na Jadranu

Klimatické podmínky v pobřežních částech Chorvatska vč. pobřeží Černé hory a Slovinska jsou typicky středomořského rázu, které je charakteristické mírnou zimou s častými dešti a velmi teplým a suchými létem. Klimatické podmínky ve vnitrozemí jsou velmi podobné středoevropským. V této sekci se bude nicméně dále zabývat výhradně charakterem klimatu v pobřežních částech.

Teplota vzduchu vykazuje rozdíly mezi severní a jižní částí Jaderského moře. Zatímco v létě v severní části dosahuje kolem 34°C, teplota v jižní části může dosahovat až 38°C. Teplotní rozdíly v zimním období bývají ovšem ještě podstatně větší. Zde např. teplota na jihu obvykle neklesne pod 6°C. Severní Jadran ovšem v tom samém období bývá postihován i mrazy.

Další rozdíly teplotách lze pozorovat mezi samotným pobřežním pásem a vnějšími ostrovy v Jadranském moři. Na ostrovech jsou jak léto, tak zimy mírnější.

Pro letní období je typická jasná obloha nebo kupovitá oblačnost, která se ale obvykle vyskytuje jen jako pás oblačnosti a jen málokdy vytváří souvislejší plochu. Pokud ano, lze předpokládat příchod fronty, která je v létě ale poměrně vzácná a většinou převládá působení mořské a pevninské brízy.

Na podzim, ale zejména v jarním období jsou zase poměrně typické střídání pěkného počasí a náhlých velmi prudkých bouří.

 

Kromě frontálního pohybu vzduchu, tepelného působení moře a pevniny, které jsou pochopitelně výrazně závislé na ročním období, má na místní povětrnostní charakter vliv rovněž členitost pobřeží a pás vysokých pobřežních hor. Narozdíl od mnoha jiných moří a zejména oceánů, je počasí v pobřežním pásu Chorvatska poměrně nestabilní a dá se problematičtěji předvídat.

 


Větry na Jadranu
 

Mistrál (bríza)

vetryJde o vítr, který se vyskytuje v letním období, kdy je také nejobvyklejším větrem. Jeho přítomnost signalizuje pěkné a stabilní počasí. Rozdělujeme ho na denní a noční. Oba tyto větry vznikají stejným způsobem, jsou ale opačného směru. Pro jeho vznik je zapotřebí tří faktorů : moře (tepelný rezervoár), pevnina (která se ohřívá a chladně podstatně rychleji než voda)a relativně intenzivní působení slunce. Denní bríza vzniká následkem ohřívání pevniny (nejčastěji v dopoledních hodinách). Následně ohřátý teplý vzduch stoupá vzhůru, kde se ve výšce 300-600m stáčí nad moře, a pozvolna  se ochlazuje, ochlazením klesá dolů a začne se stáčet spět k pevnině kde úbytkem vzdušné masy a jejím pohybem vzhůru vzniká lokální tlaková níže. Opětovným oteplením vzduchu nad pevninou se celý cyklus neustále opakuje až do ochlazování pevniny k večeru, kdy denní bříza pozvolna slábne. Toto slábnutí se většinou začne projevovat po 17 hodině. Směr vanutí denní brízy je většinou od severozápadu, vítr nicméně obvykle v průběhu dne postupně mění směr a na severní. Tento vítr obvykle dosahuje při své kulminaci síly 3-5 Bft.

Po několika hodinách po skončení denní brízy nastává vlivem rychlého ochlazování pevniny a naopak teplejšího moře zcela stejný proces, ale opačným směrem. Tato noční bríza je oproti denní slabší a má rovněž menší dosah nad moře.

Absence tohoto větru v letním období svědčí o přicházející změně počasí.

(Obrázek převzat z  www.aci-club.hr)

 

Bóra (Bura)

boraSuchý a relativně chladný vítr, často velmi lokálního charakteru doprovázený zvýšeným tlakem. V létě poměrně vzácný. Vane v poryvech a jeho následkem se výrazně zvyšuje viditelnost. Směr větru je severovýchodní, následkem místních vlivů někdy až severní nebo východní. Tento vítr vzniká pohybem studené fronty směrem z vnitrozemí. Tato masa po dosažení vysokého pobřežního hřebenu je částečně nucena stoupat vzhůru, kde může dojít následkem ochlazení ke kondenzaci obsažených vodních par a k dalšímu vysušení vzduchu. Zároveň dochází k "nahromadění" tohoto hladného vzduchu na vnitřní straně pohoří. Za takovýchto podmínek dochází ke dvěma efektům. Jednak se vzduchová tato hmota snaží vystoupat až nad hřebeny, kde po jejich překonání začne padat dolů směrem k pobřeží, a jednak "hledá" průchod hřebenem. Rychle klesající vzduchová hmota se spět trochu začne ohřívat, čímž se ještě zvyšuje její rozpínavost. Bóra dosahuje největší rychlosti v nejnižším bodě své dráhy - tj. na pobřeží. Vlivem charakteru přírodních pobřežních překážek může ještě dojít k lokálnímu urychlení pomocí tryskového efektu, kdy může být tato masa nucena projít zúženým prostorem (např. dolinou, kaňonem,a pod.). Proto jsou některá místa zasažena silnějším větrem než jiná. Nejsilněji se bóra projevuje v oblasti Velebitského kanálu, pod masivem Biokovo, v Terstském zálivu, zátoce Brulja (Makarska), zátoce Žuljana (Pelješac) a dalších, kde může dosahovat síly až 9 Bft.

Tyto oblasti jsou vyznačeny na mapce (mapka převzata z www.aci-club.hr).

Účinek bóry je slabší v oblasti centrální a jižní Dalmácie a v západní části Itrie (7-8 Bft).

Po dosažení moře vytváří bóra krátké a vysoké vlny ze kterých často doslova vytrhává vodní pěnu čímž výrazně dočasně snižuje viditelnost. Následkem podobného jevu je prakticky zcela holá severovýchodní část ostrova Pag. Dalším postupem nad moře (někdy postačí několik kilometrů) začíná bóra slábnout. Pokud ovšem narazí na překážku, může se celý proces částečně opakovat. Z tohoto důvodu nemusí nutně znamenat kotvení na západní straně ostrovů vždy optimální ochranu, nicméně, v zásadě zde budou menší vlny. Pokud se vybrané kotviště jeví poměrně holé, je velmi pravděpodobné, že trpí právě náporem silných větrů. Relativně vysoká hradba ostrovního pohoří se může místo bezpečného kotviště změnit v past, protože zde bóra může chytit "druhý dech". Při nutném rychlém výběru nouzového kotviště není špatným vodítkem pozorovat, kam se uchylují místní rybářské lodě, jejichž posádka má pravděpodobně podstatně lepší místní znalosti.

Trvání poryvů bóry může trvat od několika desítek minut až po 3 dny a největší síly dosahuje v dopoledních a večerních hodinách.

Hlavním nebezpečím bóry je hlavně její nepředvídatelnost (nelze ji stanovit několik dní předem podobně jako třeba jugo, ale často máme na rozpoznání jen několik minut. Tento vítr většinou není doprovázen žádnou výraznou oblačností a "útočí" často doslova z čistého nebe.

Existuje ještě jedna varianta toho to větru, která může vzniknout jako doprovodný jev vanoucího juga (sirocco). V tomto případě jde o nahromadění naopak vlhkého vzduchu na pevnině, které se vrací nazpět k moři. Tento vítr, která se nazývá černá bora, je charakteristický vyšší teplotou jak při bora a přítomností hustých mraku případně i srážkami. Je typičtější spíše pro severní Jadran.

Vítr bora je často chybně považován za vítr, který se vyskytuje pouze na Jadranu. Jeho vznik lze předpokládat všude, kde je postupující vzduchová masa nucena překonávat souvislejší horský masiv a nemusí se dokonce vůbec vyskytovat u pobřeží. Relativně běžný je např. ve Vysokých Tatrách. Obvykle zde nedosahuje maximální intensity, ale nedávná devastace stromového porostu v Tatrách asi nenechá nikoho na pochybách o jeho síle.

 

Levanter (Levanat)

Je vítr západního směru. Oproti vetru bora je slabší, stálejší a předvídatelnější. Častěji se vyskytuje na severním Jadranu a nezpůsobuje výrazné poklesy teplot. Doba jeho trvání obvykle nepřekračuje jeden den.

 

Tramontana

Příčiny jeho vzniku jsou podobné jako u větru bora, jeho vznik je ale otázkou jiné geografické polohy. Jde silný a stálý vítr, který se vyskytuje zejména na jižním Jadranu.

 

Burin

Tento vítr vykazuje podobné charakteristiky jako bora, ale jeho vzniku přechází jiná příčina. Je jím silný mistrál resp. denní bríza v předchozím dnu. Ta způsobí zatlačení vzduchové masy, která se následně po ochlazení v ranních hodinách vrací spět. Tento vítr rovněž vane od pobřeží s tendencí stáčet se doleva. Jeho síla je obvykle menší než u větru bora, ale i tato záleží na konkrétních okolnostech a tvaru krajiny. V případě hrozícího burinu je lépe se vyhnout jinak poměrně bezpečným kotvištím na severní straně ostrovů. Tento vítr se po naražení na terénní překážku chová stejně jako bora.

 

Jugo (Sirocco)

Teplý a vlhký vítr vanoucí nejčastěji od jihovýchodu, někdy ale až od jihozápadu. Je doprovázen hustou oblačností s možností srážek. Tento vítr má své kořeny na Sahaře. Velmi často si jemný saharský písek dokonce přináší s sebou. Tento doprovodný jev juga lze výjimečně pozorovat dokonce i v Čechách. Vanoucí jugo je dlouhodobějšího rázu. V průběhu léta jeho síla nepřekračuje 7 Bft, ale v zimním období může dosahovat až 9 Bft. Vanoucí jugo, které bez překážek postupuje na sever zvedá na Jadran poměrně vysoké vlny. Nejvyšší jsou na severním Jadranu, kde můžou dosahovat až 4m výšky. Soustavný tlak větru na vodní hladinu působí zároveň mírné zvýšení hladiny vody (opět nejvíce na severním Jadranu) a často níže položené zaplavuje přístavní plochy.

Příchod tohoto větru je dobře předpovídán meteorologickými předpověďmi. Jeho příchodu předchází obvyklé znaky příchodu teplé fronty. Na jihu se začíná objevovat oblačnost typu cirrus, kterou jsou po několika hodinách následovány oblačnosti altocumulus až pokryjí celou oblohu. Mírně stoupá teplota a velmi rychle vlhkost vzduchu se současným snižováním viditelnosti. Směr větru se na okraji této fronty průběžně mění, postupně se ale jeho směr stabilizuje. Vítr v průběhu prvních dvou až tří dnů nabírá na intenzitě a můžou se objevit bouřky. V tomto období může ojediněle vítr opět začít měnit svůj směr (někdy i na západní nebo severozápadní). Za takovýchto okolností je potřeba se připravit na možný výskyt velmi nebezpečného větru, kterým je Garbin !

 

Garbin (Libeccio, Lebič, Lebičada)

Vane ze severozápadu nebo ze západu. Dosahuje síly 8 Bft i více a má poměrně krátké trvání 1-2 hodiny. Po nárazu na jinou frontální vlnu (např. jugo) může dojít až ke vzniku tornáda (pijavica, tromba). Rychlost větru při tomto úkazu může přesahovat 11 Bft. Tornádo je charakteristické rotačním pohybem vzduchu, který je šroubovitě směřován vzhůru kdy zároveň nasává vše, co je schopen zvednout ze země : vodu, stromy, materiál. Jeho vznik začíná vytvořením viditelného trychtýře ve výšce několika set metrů. Ten  se postupně protahuje směrem dolů. Až se na mořské hladině začne vytvářet opačný trychtýř s nasátou vodou. Ten se postupně rovněž  protahuje až dojde ke spojení obou trychtýřů. Tornádu postupuje poměrně malou rychlostí:8-15 uzlů, proto je možně se mu při včasném zpozorování vyhnout plavbou v kolmém směru od postupu tornáda. Centrum tornáda jen zřídka přesahuje rozsah 1000m.

Relativní výhodou je jev nastává většinou působením dvou dobře meteorologicky předvídatelných postupujících povětrnostních vln. Na druhé straně při samotném vzniku tornáda je čas od zpozorování prvních příznaků do jeho vypuknutí omezen na cca 10 minut. V těsné blízkosti tornáda je zcela znemožněna viditelnost.

Postup příchodu větru garbin je naznačován rychle klesajícím tlakem a zamlženou oblohou  nad západním horizontem, ze kterého postupně vystupují oblaka cumulus. Pokud se tyto začnou formovat do tvaru cumulonimbu, lze někdy i do několika minut očekávat garbin. Bouřkový mrak, který je charakterizován velmi silným vertikálním proděním se pohybuje rychlosti do 20 uzlů.

 

Nevera

Vyskytuje se zejména na severním Jadranu. Jde o formu "bouřky s horka", která vzniká působením přehřátí zemského povrchu (nejčastěji jde o údolí Pádu). Horký a vlhký vzduch stoupá rychle vzhůru, kde po něm vznikají jakési "díry". Jeho příchod je signalizován silnými a dlouhými poryvy větru a hromaděním oblačnosti typu stratocumulus. Vítr dosahuje síly 6-8 Bft, někdy až 10. Hromadící se oblačnost může začít postupně vytvářet oblačnost typu cumulonimbus. Začínají vypadávat srážky. Vítr postupně slábne, zatímco srážky se postupně převáření na opravdovou průtrž, která je doslova tvořena padajícími vodními sloupci. Po asi jedné hodině déšť ustává, ale celý proces se může opakovat. Meteorologická předpověď zde nebývá moc přesná. Před příchodem nevery postupně klesá tlak vzduchu. Pokud po tomto poklesu opět prudce stoupne, blíží se bouře. Její postup bývá ohlašován hromy a blesky. Hodnota tlaku po bouřce by se měla vrátit na úroveň před bouřkou. Pokud ne, pravděpodobně nás zasáhne další její vlna.

 

Tabulka teplotních hodnot na Jadranu pro jednotlivé měsíce

PULA

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Průměrná teplota

6

6

8

12

16

20

26

24

18

14

10

7

Průměrná max. teplota

9

9

12

16

20

24

30

28

23

20

14

10

Průměrná min. teplota

2

1

3

6

11

14

19

17

13

8

6

3

Srážky - Ø počet dnů

11

8

6

10

8

9

3

7

12

6

9

12

Sníh - Ø počet dnů

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

 

ZADAR

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Průměrná teplota

7

7

11

13

19

23

25

25

20

17

12

8

Průměrná max. teplota

10

11

13

16

22

26

27

28

23

20

15

11

Průměrná min. teplota

5

3

7

10

15

18

20

21

16

14

9

5

Srážky - Ø počet dnů

4

3

3

3

2

1

2

0

2

3

5

3

Sníh - Ø počet dnů

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

 

SPLIT

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Průměrná teplota

7

7

9

13

17

21

26

25

20

16

11

9

Průměrná max. teplota

11

11

13

17

22

26

31

30

25

22

15

12

Průměrná min. teplota

4

3

5

8

12

16

21

19

15

11

7

5

Srážky - Ø počet dnů

12

9

8

9

6

8

2

5

11

4

8

15

Sníh - Ø počet dnů

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

 


 

Vyhledat loď l Kapitánské kurzy l Kapitánské průkazy l Počasí Chorvatsko l Počasí Řecko l Meteorologie l Pojištění kauce l Partneři l Mapa stránek I Chorvatsko apartmány
EUROMARINA 2010
Chorvatsko apartmány I ShoreHotel I Windsurfing l eShop4U l MujAndilek
x