Zakynthos, Zakinthos

Poloha : nejjižnější Iónský ostrov, 16 km západně od Peloponézu

Délka pobřeží  123 km

Města : Zakynthos (správní město ostrova)

Počet obyvatel : 32.800 

Nejvyšší hora : Vrachionas 785 m (někdy se udává 756m), dále Atheras (583m), Kaki Rahi (680m) a Skopos (783m)

Klima

Ostrov má mírné a zdravé klima. Léto je zde příjemné a ne příliš horké  a zima mírná. V zimě zde téměř nikdy zde nesněží, ale zato hodně prší, což je příčinou zelené a bujné vegetace. Teploty zde napadají pod 0°C a nepřesahují 40°C. Průměrná teplota v lednu je 11.2°C a v červenci 26.1°C. Vlhkost ovzduší je nižší než u Kykladských ostrovů, které jsou na stejné zeměpisné šířce. Většina dní je slunečná a Zakynthos je po Dodekanézech, druhou nejslunečnější části Řecka.

Historické a přírodní památky:

Zakynthos je nejjižnějším z iónských ostrovů. Své jméno dostal po synovi Dardana, trojského krále, který zde podle mýtů jako první založil město kolem roku 1600 p.n.l..Podle mytologie byl Zakynthos oblíbeným místem bohů Artemis a Apolla. O Zakynthu je rovněž zmínka v Iliadě. Každý, kdo ostrov navštíví, musí nezbytně propadnout jeho kouzlu. Benátčané ostrov pokřtili "Květem orientu". Jsou de i další pojmenování jako : "ráj na zemi" nebo "ostrov vůní".

Jiná verze tvrdí, že jméno Zakynthos je odvozeno od divoce rostoucích hyacintů. Každopádně ostrov své jméno nesl už za Homéra ,který ho přezíval "lesů plný". Existuje ovšem ještě jedna varianta podle které jde o spojení slov ZA - mnoho a KYTHNOS - kopec.

Ostrov tvoří skalnatá vápencová plošina. Ostrov je poměrně hornatý a to zejména severní a severozápadní část ostrova, kde se nachází i nejvyšší hora Vrachionas. Západní a jihozápadní část je známá divokými scenériemi a stovkami jeskyň. Východní část ostrova je úrodná i intenzivně zemědělsky využívána. Jižní část je pak rovnější  a jsou zde dlouhé písčité pláže.

Ostrov často postihují silná zemětřesení, což se odrazilo v devastaci historických památek, kterých je zde oproti jiný řeckým oblastem k vidění jen skromný počet.

Nikdo, kdo zde byl nemůže rozhodně zapomenout na nazelenalou barvu moře, hory pokryté piniemi a místní pohostinnost. Prvním místem, které vás uvítá jen co vystoupíte z trajektu, je město Zakynthos. Toto město přišlo kromě tří o všechny budovy při zemětřesení v roce 1953.  Poté bylo město pečlivě zrekonstruováno, přičemž bylo zachováno původní rozložení. Dnešní Zakynthos má široké arkádovité ulice, prostorné náměstí a impozantní budovy a domy.  Na náměstí Solomos se nachází muzeum post-byzantského umění, kde jsou sesbírány poklady s historických kostelů na ostrově.Na pobřeží můžete navštívit kostely Agios Dionysios (svatý Dionysos je patronem ostrova)  a Agios Nikolas tou Molou, což je kostel navzdory renesanční konstrukci s byzantskou zvonicí ze 17. století.
Když procházíte po vydlážděné pobřežní promenádě - Strata marina - mezi oběma kostely, určitě vás okouzlí specifický duch města při západu slunce.Někdy to vypadá, že všichni obyvatelé vyznávají rituál večerní procházky. Promenáda je lemována malými kavárnami a obchůdky s lidovým uměním. Nad městem drží čestnou stráž benátská pevnost, která se vypíná na kopci. Bohužel z ní stojí už jen obvodové zdi, brána cimbuří. Nicméně z tohoto bodu je úchvatný výhled na přístav a úrodnou pláň ostrova a samozřejmě na pláže kam až oko dohlédne. Na nedalekém kopci "Lotus Strani" stvořil Solomos Dionysos - otec moderní řecké poezie - chvalospěv na svobodu a která se stala řeckou národní hymnou.

Zakynthos je téměř trojúhelníkového tvaru se zeleným předhůřím zasahujícím do moře a tvořícím velký záliv Laganas. Sever ostrova je hornatější, zatímco centrální část je mírná bujně porostlá. Pěstuje se zde vinná réva, olivy, mandle a sezónní zelenina. Snad každé volné místo je zaplněno květinami, jejichž vůně unášená větrem dala ostrovu jedno z jeho jmen. Návštěvník má rovněž možnost vybrat si z velkého množství písečných pláží s křišťálově průzračnou vodou.

Ostrov má slunečné počasí po většinu roku a silnice v dobrém stavu, a tak na objevování sotrova nejsou kladeny žádné překážky od jara do podzimu. Mezi nejoblíběnejší letoviska patří : Argassi, Alikes, Planos, Tsilivi, Vassilikos, Gerakas and a Porto Roma. Nejznámějším ze všech je ovšem Laganas. Pláže Laganas jsou dlouhé a zde de také mnoho zařízení, které zpříjemňují pobyt turistům. Proudí zde tisíce turistů a to období od května do září. Na plážích Laganas, Vassilikos a Gerakas je hnízdiště vzácné mořské želvy Caretta-Caretta. Z tohoto důvodu je přístup na pláže v nočních hodinách, kdy želvy kladou svá vejce a kdy se také líhnou malé želvičky zakázán. Doporučuji tento zákaz respektovat, stejně jako platí zákaz zapichování slunečníků do písku na těchto plážích. Želvy v srpnu hledají své hnízdiště na severních plážích ostrova, kde kladou do hloubky asi 50 cm přibližně 120 vajec. Po 55 dnech pobytu v písku se želvy líhnou a instinktivně pospíchají směrem k moři.

Pokud vás ležení na pláži omrzí můžete se vydat na průzkum ostrova. Za návštěvu stojí vesnička Anafonitria s klášterem z 15. století, nebo Maherado, kde se nachází dva kostely e 14. století - přepychově zdobený Agia Mavra a napůl zbořený Ypapanti. V horské vesnici Keri, kde hodně lidí chodí, aby vychutnali západ slunce a ohromný výhled na mořské jeskyně. Pří výletu na sever rozhodně nesmíte minout Volimes a Skinari na severním výběžku ostrova. Ve Volimes je k vidění nádherná benátská věž a kostely s freskami pocházejícími z 12. a 14. století. Ve Skinary jsou známé "Modré jeskyně"(viz foto). Sluneční paprsky procházející vodou v jeskyní prochází refrakcí a jeskyně tak září pohádkovou modří, která je spojená s úchvatnými skálami. Směrem k jihu je pak jeskyně Xingia, kde se nachází syrný pramen, který zbarvuje na bílo mořskou vodu do vzdálenosti asi 500 metrů od pobřeží.

Agia Mavra

Kostel ze 14. století je jedním z nejdůležitějších kostelů na ostrově. V kostele se nacházejí pozoruhodné ikony a fresky. Místní zázračná ikona je obklopena množstvím darů, mezi kterými vyniká hodnotný klenot od královny Olgy. Architektura kostela rovněž podporuje krásu tohoto místa. Benátská zvonice melodicky svolává poutníky, a to zejména v červenci, kdy se v Agia Mavra koná místní festival.

Agios Georgios Gremon

Klášter Agios Georgios Gremon se nachází na severozápadě ostrova, v oblasti s množstvím pinií, nedaleko vesnice Anafonitria. Klášter byl založen  16. století mnichy Varlaamem a Makariem.Povídá se, že klášter byl v roce 1553 zničen piráty, aby byl následně přebudován v benátském stylu 17. století. Střecha byla renovována v roce 1803. Nedaleko kláštera je možno spatřit ruiny tvrze, která měla chránit oblast před nájezdy pirátů.

Kostel Agios Dionyssios

Kostel pojmenovaný po ochránci ostrova - svatém Dionyssiovi se nachází v jižní části města Zakynthos. Postaven byl v roce 1708 a byl z poloviny zrenovován v roce 1764. V roce 1717 zde bylo z kláštera Strofades převezeno tělo sv. Dionyssia, kde je uchováno ve stříbrném relikviáři. Přichází sem mnoho poutníků z celého světa, aby  tomuto svatému vzdali poctu. Jsou zde také ikony od autorů Koutouzise a Doxara. Místu dominuje vysoká zvonice, která je napodobeninou jednoho kostela v Benátkách.

Kostel Agios Georgios Filikon

Tento kostel lze nalézt v oblasti Bohali. Kostel je znám pro své ikony, před kterými zde skládali svou přísahu účastníci řecké revoluce v roce 1821. Vedle ikon jsou jména těchto účastníků uvedena.

Galazio Spileo (Modrá jeskyně)

Modrá jeskyněTato jeskyně je patrně nejpozoruhodnějším přírodním úkazem ostrova Zakynthos. Nachází se v oblasti Aspros Vrahos nebo také Krimnos na mysu Skinari, který je zároveň nejsevernější částí ostrova. Jeskyně byla objevena v roce 1897 a je tvořena jednou velkou (10x2.5x3.5m) a jednou menší jeskyní (7.5x2.5x3m). Modrá záře vycházející z jeskyně, která dala jeskyni pojmenování, je neopakovatelným zážitkem.

 

 

Muzeum Dionissiose Solomose

Nachází se na centrálním náměstí města Zakynthos - Agios Markos. Nachází se zde podobizny a mausoleum dvou největších místních básníků - Somomose a Kalvose. Jsou zde také benátské artefakty a dobové oblečení, ale jinak zde není bohužel nic zajímavého.

Kopec Strani

Místo je známo rovněž básníky a byla zde údajně stvořena řecká hymna. Na počest jejího autora - Solomose, zde byla vztyčena jeho socha. Kopec se nachází asi 2 km za městem Zakynthos.

Palác Bohali

Asi 3 km od Zakynthu se nachází místní málo známý benátský palác - Bohali. Základy paláce jsou zbudovány na ruinách akropole a kyklopských zdí antického města Psofida. Na vstupní branou se nachází erbovní štít lvů z Agios Markos. Díky zemětřesením dnes stojí z paláce jen jeho část. Z místa je pěkný výhled na město a moře.

Byzantské muzeum

Nachází se v centru města Zakynthos v nádherné budově. V muzeu jsou rovněž ikony od byzantských dob a po 19. století. Dále sochy z helenistického a byzantského období a podstavce ikon z kostelů na ostrově. Můžeme zde obdivovat díla hagiografiků jako jsou : Tzanes, Panagiotis Doxaras, Nikolaos Koutouzis, Kandounis a Damaskinos.

Obecní knihovna

Knihovna obsahuje asi 55.000 svazků knih  a záznamy významných místních událostí. V samostatné místnosti jsou obrázky a fotografie představující ukázky z života na Zakynthu. Obecní knihovna rovněž hostí Museum okupace a odporu proti Němcům.

 

HISTORIE OSTROVA Zakynthos

Pre-historické a antické období

Podle dokladů Pafsania a Thucydida byl ostrov poprvé osídlen kole, roku 1500 p.n.l. Achájci z Psofidy v Arkádii. Podle těchto Achájců byla pojmenována ostrovní akropole. Nový obyvatelé uctívali olympské bohy, zejména Apolla. Tento fakt potvrzují a mince z tohoto období, na který je vyobrazen Apollo, nebo jeho svatá trojnožka. Později byl ostrov spolu s dalšími ostrovy Lefkadou a Kefalonií obsazen Laertisem, synem Arkissia, krále Kefalonie. Zakhynťané založili mocné kolonie Crete a Panos na iberském poloostrově, nebo Sagunt v dnešním Španělsku.

V průběhu Perské války (500-494 p.n.l.) zůstal ostrov neutrální. Na počátku Peloponézské války podporoval Zakynthos Athénský spolek a bojoval proti Korinťanům při bitvě u Lefkimi (434 p.n.l.) a také při výpravě proti Sicílii. Porážka ostrova ovšem měla za následek podmanění ostrova Spartou ve 3. století p.n.l. Zakynthos rovněž v roku 217 p.n.l. bojoval proti Philipu V., nicméně zůstal v rukou Makedonie až do příchodu Římanů.

Římské období

Koncem 3. a začátkem 2. století p.n.l. už byl ostrov ovládán Římanem Titem Falaminiem. V průběhu římské nadvlády byla ostrovu přiznána určitá autonomie související s legislativou. Daně pro Řím ovšem pochopitelně Zakynthos odvádět musel. Obyvatelé se opakovaně pokoušeli z římské nadvlády vymanit, nicméně kdykoliv bylo potřeba, bojoval Zakynthos po boku Říma např. proti útoku Archelaose nebo proti pirátům, se kterými se úspěšně vypořádal římský admirál Pompeius. Do roku 329 p.n.l. byl Zakynthos částí římské provincie Achaia, společně s Epirem, Peloponézem a dalšími ostrovy kromě Kréty. Později se Zakynthos stal částí provincie Iliria. Úpadek římského impéria byl lákadlem pro mnohé dobyvatele, jako byly Arabové, Vandalové, Hunové a Ghoti, kteří se pokoušeli ostrov dobýt.

Byzantské období

V byzantské éře byl ostrov přičleněn ke Kefalonii, stejně tak jako i ostatní iónské ostrovy. Rovněž v tomto období žili místní obyvatelé v chudobě a společnost byla rozdělena na tři skupiny : dělníci, obchodníci  a vrchnost. Kvalitu života rovněž poznamenávali soustavné nájezdy Vandalů v letech 467-477 n.l.. Dále nájezdů Ghotů, Arabů a Saracénů. Za těchto okolností neměl ostrov mnoho příležitostí k rozvoji a s jistou nadsázkou by se dalo říct, že hlavní starostí jeho obyvatel bylo udržení své země a svoboda. Ke konci byzantského období byl ostrov napaden  Normany a Franky. V tomto období bylo ostrovu představeno křesťanství, když v se zde v roce 34 údajně na své cestě do Říma zastavila Máří Magdalena. Její jméno dnes nese vesnice Maries.

Frankské období

V roce 1185 byl Zakynthos a Kefalonia odtržen od Byzantské říše a "Goulielmo B" ze Silílie jej spolu s Kefalonií udělil Margaritovi z Vrindisio (Brindisi). V průběhu let 1185-1357 byla země ovládána rodinou Orsini, která přišla z italského regionu Pedimonte a která rovněž ovládla Lafkadu a Ithaku. Nový guvernér - pirát Matteos Orsini soustavně napadal okolní regiony. Navzdory vraždám a krutosti rodina vládla na ostrově po dvě staletí, až do smrti Ionnis-Nikolaose a jeho ženy Anny Palaiologou. V roce 1357 pak ostrovu vládl Leonardo Tokka. V průběhu jeho vlády vzkvétala ortodoxní víra, stavěli se nové kostely a kláštery a populace ostrova znatelně stoupla.Leonardo byl oproti svému nástupci "Carlu A" lidumilný. Obecně Frankské období charakterizovalo vraždění, intriky a bída.V roce 1479 ovládli ostrov po porážce Andonisse Tokky na pět let Turci.

Benátské období

V roce 1484 přešel Zakynthos pod Benátskou vládu po dohodě uzavřené mezi Benátčany a Turky. Podle této dohody mohli Benátčané spravovat ostrov, ale na oplátku museli odvádět Sultánovi značné daně. Toto období je charakteristické znatelným kulturním rozvojem. Místní tradice a zvyky se promísili s italskými. Takto vznikla iónská civilizace. Lidé dosáhli lepší životní úrovně. Počet obyvatel se značně zvýšil, protože na ostrov proudili uprchlíci z Methoni, Koroni, Nauphlia, Nafpaktosu a Monemvassie. Hlavou vlády byl prudent, kterého volila vrchnost. Společnost byla rozdělena na dvě skupiny : šlechta a buržoasie a na druhé straně "popolari" - normální obyvatelé, kteří neoplývali prakticky žádnými právy. naopak šlechta a buržoasie měla své práva podchycena v "Libro d´oro" - zlaté knize. V roce 1628 bylo násilně potlačeny tendence obyvatelstva volajícího po svých právech. Poté co na ostrov pronikly ideály francouzské revoluce, Zakynťané založili Batalion Jakobínů a volali po stejných právech pro všechny. V roce 1797 došla vláda Benátčanů ke svému konci a ostrov ovládli Francouzi.

Francouská a ruská okupace

4. července 1797 Zakynthos obsadili Francouzi. Bapoleon dal jeho obyvatelům naději, když slíbil osvobození iónských ostrovů. Při oslavách na centrálním náměstí v Zakynthu - Agios Markos byl zasazen strom svobody a "zlatá kniha" spálena. Oficiální uznání francouzské nadvlády došlo po podepsání Kamboformijské dohody 17. října 1797 a podle ní se Iónské ostrovy stali částí Francie od 1. listopadu 1797. Toto období však trvalo jen krátce a v říjnu 1798 se na ostrově vylodila rusko-turecká flotila. Nový dobyvatelé znovunastolili vládu šlechty. V březnu 1800 byl v Constantinopoli (Istambulu) založen Iónský stát - pod dohledem Sultána, kde rostlo postavení šlechty. To pochopitelně vyústilo v soustavné povstání na těchto ostrovech. Pod tlakem těchto okolností byl po Amienské dohodě v roce 1802 vyslán na ostrov Georgio Motsenigo, aby zajistil volby pro nové demokraticky zvolené zástupce. 23. prosince 1803 tak vznikla "Demokracie Iónských ostrovů". V roce 1807, po podepsání Tilsitské dohody, udělil Car Francii vládu nad Iónskými ostrovy a umožnil tak jeho obyvatelům doufat v mírový život. Jejich naděje pohasli, když 19. září 1809 obsadili ostrov Angličané.

Anglická okupace

 19. září 1809 Anglie obsadila Zakynthos a navzdory nesouhlasu Francie pomalu připojila všechny Iónské ostrovy a umístila je pod svou vládu. Na základě Pařížské dohody z 5. listopadu 1815 se pak tyto staly oficiálně "Spojenými státy Iónský ostrovů."Dle tohoto usnesení se vláda ostrova podřizovala Anglii. Anglická okupace byla charakteristická neustálými politickými úpravami a změnami. V tomto období se rovněž uskutečnilo mnoho projektů, jako byly výstavba cest, mostů, části přístavu a kostelů.

Řecká revoluce

Ačkoliv zůstával Zakynthos pod kontrolou Angličanů, hrál významnou roli v boji proti Turkům v průběhu revoluce v roce 1821. Podle tradice řečtí váleční hrdinové Constantinos Petmezas, Theodoros Kolokotronis a Nikitaras zde v kostele Agios Georgios Filikon složili svou přísahu. Angličané se neúspěšně snažili zabránit Zakynťanům v účasti v řecké revoluci. Zakynthos poskytoval finance a muže pro boje na Peloponézu. Po uznání Řecka se počet obyvatel Iónský ostrovů opět zvýšil a občané požadovali změny v uspořádání. Anglie se z důvodu krize v řecké politice a díky obecným požadavkům vzdala vlády nad ostrovy, které pak byly připojeny ke zbytku Řecka 23. září 1863 a v 21. března 1864 přebral Thrassivoulos Zaimis z rukou Henriho Storckse vládu nad ostrovy.

II. Světová válka a poválečné období

Zakhynťané se rovněž podíleli na řeckém odporu proti německým okupantů v průběhu II. Světové války. Osvobozen byl v roku 1945. Po osmi letech (1953) však ostrov postihlo rozsáhlé zemětřesení, které mělo za následek destrukci větší části Zakynthu. Mnoho budou se zřítilo a místní obyvatelé museli vynaložit hodně úsilí, aby obnovili původní stav.

 

Předvolba : 0695
Policie : 22100
Přístavní úřad : 42417
Přístavní úřad Kyllini: 0623-92211
Nemocnice : 42514


 

Vyhledat loď l Kapitánské kurzy l Kapitánské průkazy l Počasí Chorvatsko l Počasí Řecko l Meteorologie l Pojištění kauce l Partneři l Mapa stránek I Chorvatsko apartmány
EUROMARINA 2010
Chorvatsko apartmány I ShoreHotel I Windsurfing l eShop4U l MujAndilek
x